Struktura studia

Předměty:

Lékařská psychologie a psychopatologie I.

Téma: Základy výzkumu v oblasti psychologických behaviorálních věd
Doporučený ročník: 1. ročník

Typ studijního předmětu: povinný

Rozsah studijního předmětu: 8 seminářů, 32 hodin, po dobu 2 semestrů

Formy výuky studijního předmětu: přednáška, seminář, samostatná práce, konzultace
Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet, zkouška

Stručná anotace předmětu:

Ročník 1. Základy výzkumu v oblasti psychologických behaviorálních věd

Tato část zahrnuje základní informace potřebné k hlubšímu samostatnému studiu a výzkumné práci, jejíž konkrétní náplní je metodika výzkumné práce, informace o odborných časopisech a databázích a dalších zdrojích odborné literatury. Další důležitou součást představují základy kvantitativního zpracování dat, které především zahrnují statistické metody. Pozornost je ale v rámci přípravy pro výzkumnou práci věnována i datům, které mají povahu jedinečných jevů, které nelze v potřebné míře studovat prostřednictvím statistických metod a je nutné specifickým způsobem zohlednit jejich převážně kvalitativní charakter.

Součástí plnění předmětu je samostudium podle předem zadaných témat v seznamu otázek. Hlavním cílem je příprava vlastního přehledového článku vztaženého k tématu disertační práce a dále pak vypracování prezentace k tomuto článku a jeho přednesení před oborovou radou. Součástí tohoto předmětu v rámci uvedené přípravy je také účast na každoročně pořádané postgraduální konferenci, jejímž cílem je rovněž prezentace odborného sdělení dle vlastního výběru tématu. Předmět je zakončen zkouškou před oborovou radou.

Pro účely získání zápočtu student musí vypracovat detailní písemný popis svého výzkumného projektu s uvedením veškerých informací o metodách, vzorku a zpracování. Tento dokument odevzdává u zkoušky před oborovou radou. Student musí mít detailní a systematickou znalost o metodologii vědy a základech statistického zpracování dat, zvláště toho, které souvisí s jeho projektem.

Podmínky zakončení předmětu:

Účast na seminářích a vypracování odborného článku. Článek musí mít charakter systematického přehledu na téma související s vlastním výzkumným projektem studenta. Hotový článek by měl být minimálně ve fázi review procesu (odeslaný do recenzního řízení). K článku je nutné přiložit hodnocení školitele o rozsahu maximálně 1 normostrany, které posoudí kvalitu a úroveň zpracování článku.

ZPRÁVA O POSTUPU NA VÝZKUMNÉM PROJEKTU V RÁMCI HODNOCENÍ ISP.

V prvním ročníku se očekává, že student dokončí přípravu a finalizaci výzkumného protokolu, který jasně definuje cíl práce, výzkumné otázky nebo hypotézy, plánovaný vzorek, výběrová kritéria, zvolené metody a plán analýzy dat. Student by měl zajistit etické schválení výzkumu a v případě potřeby provést pilotní ověření metod nebo postupů sběru dat. Současně se předpokládá zahájení hlavního sběru dat podle schválené metodiky. Cílem tohoto období je přechod od přípravné fáze k aktivnímu řešení výzkumného úkolu.

Vyučující:

Martina Sebalo Vňuková, MSc. Ph.D.

Literatura:

Brignardello-Petersen, R., Santesso, N., & Guyatt, G. H. (2025). Systematic reviews of the literature: An introduction to current methods. American Journal of Epidemiology, 194(2), 536–542. https://doi.org/10.1093/aje/kwae232

Higgins, J. P. T., Thomas, J., Chandler, J., Cumpston, M., Li, T., Page, M. J., & Welch, V. A. (Eds.). (2019). Cochrane handbook for systematic reviews of interventions (2nd ed.). John Wiley & Sons. https://doi.org/10.1002/9781119536604

Khan, K. S., Kunz, R., Kleijnen, J., & Antes, G. (2003). Five steps to conducting a systematic review. Journal of the Royal Society of Medicine, 96(3), 118–121. https://doi.org/10.1177/014107680309600304

Liberati, A., Altman, D. G., Tetzlaff, J., Mulrow, C., Gøtzsche, P. C., Ioannidis, J. P. A., Clarke, M., Devereaux, P. J., Kleijnen, J., & Moher, D. (2009). The PRISMA statement for reporting systematic reviews and meta-analyses of studies that evaluate health care interventions: Explanation and elaboration. BMJ, 339, b2700. https://doi.org/10.1136/bmj.b2700

Moher, D., Liberati, A., Tetzlaff, J., & Altman, D. G. (2009). Preferred reporting items for systematic reviews and meta-analyses: The PRISMA statement. Journal of Clinical Epidemiology, 62(10), 1006–1012. https://doi.org/10.1016/j.jclinepi.2009.06.005

Page, M. J., McKenzie, J. E., Bossuyt, P. M., Boutron, I., Hoffmann, T. C., Mulrow, C. D., Shamseer, L., Tetzlaff, J. M., Akl, E. A., Brennan, S. E., Chou, R., Glanville, J., Grimshaw, J. M., Hróbjartsson, A., Lalu, M. M., Li, T., Loder, E. W., Mayo-Wilson, E., McDonald, S., ... Moher, D. (2021). The PRISMA 2020 statement: An updated guideline for reporting systematic reviews. BMJ, 372, n71. https://doi.org/10.1136/bmj.n71

Selçuk, A. A. (2019). A guide for systematic reviews: PRISMA. Turkish Archives of Otorhinolaryngology, 57(1), 57–58. https://doi.org/10.5152/tao.2019.4058

Shaheen, N., Shaheen, A., Ramadan, A., Hefnawy, M. T., Ramadan, A., Ibrahim, I. A., Hassanein, M. E., Ashour, M. E., & Flouty, O. (2023). Appraising systematic reviews: A comprehensive guide to ensuring validity and reliability. Frontiers in Research Metrics and Analytics, 8, 1268045. https://doi.org/10.3389/frma.2023.1268045

Shea, B. J., Reeves, B. C., Wells, G., Thuku, M., Hamel, C., Moran, J., Moher, D., Tugwell, P., Welch, V., Kristjansson, E., & Henry, D. A. (2017). AMSTAR 2: A critical appraisal tool for systematic reviews that include randomised or non-randomised studies of healthcare interventions, or both. BMJ, 358, j4008. https://doi.org/10.1136/bmj.j4008

Uman, L. S. (2011). Systematic reviews and meta-analyses. Journal of the Canadian Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 20(1), 57–59.

Lékařská psychologie a psychopatologie II.

Téma: Lékařská psychologie a psychoterapie

Doporučený ročník: 2. ročník
Typ studijního předmětu: povinný
Rozsah studijního předmětu: 8 seminářů, 32 hodin, po dobu 2 semestrů
Formy výuky studijního předmětu: přednáška, seminář, samostatná práce, konzultace

Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet
Stručná anotace předmětu:

V rámci této části výuky je hlavním cílem poskytnout prostor k vlastnímu pochopení základních témat z lékařské psychologie a psychopatologie tak, aby byl uchazeč způsobilý k samostatnému uvažování v rámci oboru a byl schopen stávající poznatky rozvíjet ve své vlastní výzkumné práci. Základní témata výuky zahrnují hlubší studium základních psychologických a psychopatologických jevů, které jsou specificky zohledněny z hlediska metod získávání nových poznatků a jejich prezentace v odborné literatuře. Pro účely získání zápočtu, student musí splnit vykázat docházku na semináře minimálně na úrovni 80 %. Dále musí odevzdat písemnou zprávu o postupu na výzkumném projektu.

Podmínky zakončení předmětu:

Účast na seminářích a vypracování hodinové odborné prezentace z vybraného tématu psychopatologie, po níž bude následovat hodinová odborná diskuze. Studenti mají za úkol zpracovat téma v celé jeho šíři, tj. od epidemiologie a patofyziologie, přes symptomatiku, léčbu a diferenciální diagnostiku, až po současné směry výzkumu a nové trendy v dané oblasti. Zpráva o postupu na výzkumném projektu se odevzdává v rámci hodnocení ISP.

ZPRÁVA O POSTUPU NA VÝZKUMNÉM PROJEKTU V RÁMCI HODNOCENÍ ISP.

Ve druhém ročníku student pokračuje v realizaci sběru dat, zajišťuje jejich systematické zaznamenávání a kontrolu kvality. Průběžně hodnotí úplnost a homogenitu vzorku a reflektuje případné potřeby úprav metodiky či doplnění výzkumného souboru. V této fázi může zahájit předběžné analýzy a základní popisná statistická zpracování dat s cílem ověřit použitelnost nástrojů a směr výsledků. Cílem druhého ročníku je rozpracovaný, metodologicky konzistentní a datově stabilní výzkum.

Vyučující:

doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

doc. MUDr. Eva Kitzlerová, Ph.D.

Literatura:

Angst, J., Ajdacic-Gross, V., & Rössler, W. (2020). Bipolar disorders in ICD-11: Current status and strengths. International Journal of Bipolar Disorders, 8, Article 4. https://doi.org/10.1186/s40345-019-0164-4

Bradley, L., Noble, N., & Hendricks, B. (2023). DSM-5-TR: Salient changes. The Family Journal, 31(1), 111–117. https://doi.org/10.1177/10664807221123558

First, M. B., Gaebel, W., Maj, M., Stein, D. J., Kogan, C. S., Saunders, J. B., Poznyak, V. B., Gureje, O., Lewis-Fernández, R., Maercker, A., Brewin, C. R., Cloitre, M., Atwoli, L., Bachmann, S., Bryant, R. A., Caldas-de-Almeida, J. M., Keeley, J. W., Lochner, C., Kulygina, M., ... Reed, G. M. (2023). DSM-5-TR: Rationale, process, and overview of changes. Journal of Psychiatric Practice, 29(4), 310–319. https://doi.org/10.1097/PRA.0000000000000726

First, M. B., Yousif, L. H., Clarke, D. E., Wang, P. S., Gogtay, N., & Appelbaum, P. S. (2022). DSM-5-TR: Overview of what's new and what's changed. World Psychiatry, 21(2), 218–219. https://doi.org/10.1002/wps.20989

Vujnovic, M., Manukhina, O., Reed, G. M., Theodorakis, P. N., & Fountoulakis, K. N. (2021). ICD-11 revision of mental disorders: The global standard for health data, clinical documentation, and statistical aggregation. Consortium Psychiatricum, 2(2), 3–6. https://doi.org/10.17816/CP74

World Health Organization. (2024). Clinical descriptions and diagnostic requirements for ICD-11 mental, behavioural and neurodevelopmental disorders (CDDR). World Health Organization. https://www.who.int/publications/i/item/9789240077263

 

Lékařská psychologie a psychopatologie III.

Téma: Biopsychosociální přístupy ve zdraví a nemoci
Doporučený ročník: 3. ročník

Typ studijního předmětu: povinný
Rozsah studijního předmětu: 8 seminářů, 32 hodin, po dobu 2 semestrů přednáška, seminář, samostatná práce, konzultace

Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet

Stručná anotace předmětu:

V rámci této části výuky jsou studenti vedeni k samostatnému přemýšlení a získávání informací týkajících se výzkumu komplexní biopsychosociální podstaty onemocnění, především v psychiatrii, ale i v medicíně obecně. Cílem je integrovat poznatky ze somatických oborů (neurologie, interny, gynekologie, pediatrie, genetiky a dalších) s novými poznatky z oblasti psychosociální při zkoumání vzniku a vývoje onemocnění v jejich úzké souvislosti s psychopatologickými jevy a jejich příčinnými souvislostmi. Výzkum je zaměřen též na primární, sekundární a terciální prevenci u poruch, kde psychosociální i psychofyziologické vlivy (stres, trauma) hrají významnou roli včetně intervencí jak psychologických, tak biologických.

Pro účely získání zápočtu, student musí splnit vykázat docházku na semináře minimálně na úrovni 80 %. Dále musí odevzdat písemnou zprávu o postupu na výzkumném projektu.

Podmínky zakončení předmětu:

Účast na seminářích a vypracování hodinové odborné prezentace z vybraného tématu lékařské psychologie, po níž bude následovat hodinová odborná diskuze. Studenti mají za úkol zpracovat téma v celé jeho šíři, tj. od epidemiologie a biopsychosociálních determinant, přes psychologické aspekty onemocnění, prožívání a zvládání nemoci, možnosti psychologické intervence a spolupráce pacienta s léčbou, až po současné směry výzkumu a nové trendy v dané oblasti. Zpráva o postupu na výzkumném projektu se odevzdává v rámci hodnocení ISP.

ZPRÁVA O POSTUPU NA VÝZKUMNÉM PROJEKTU V RÁMCI HODNOCENÍ ISP.

Ve třetím ročníku má být sběr dat ukončen a provedeny hlavní statistické analýzy podle stanoveného plánu. Student interpretuje výsledky v kontextu teoretických východisek a dosavadní odborné literatury, připravuje návrh rukopisu vědeckého článku a formuluje základní strukturu disertační práce (kapitoly, klíčové výsledky, diskuse a závěry). Očekává se schopnost propojit empirická zjištění s původními hypotézami a formulovat odborné závěry odpovídající cílům výzkumu.

Vyučující:

Martina Sebalo Vňuková, MSc. Ph.D.

Literatura:

Apweiler, M., et al. (2024). Modulation of neuroinflammation and oxidative stress by psychotropic medications and psychotherapy in psychiatric disorders. Molecular Psychiatry, 29, 1537–1548. https://doi.org/10.1038/s41380-024-02614-5

Bolton, D. (2023). A revitalized biopsychosocial model: Core theory, research paradigms, and clinical implications. Frontiers in Psychiatry, 14, 1268045. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2023.1268045

Cătălina, G. R., et al. (2025). The role of neuroinflammation in the comorbidity of psychiatric and internal diseases. Nature Mental Health, 3, Article 4. https://doi.org/10.1038/s44220-025-00252-9

Danese, A., & Baldwin, J. R. (2017). Psychoneuroimmunology of early-life stress: The hidden wounds. Nature Neuroscience, 20(3), 457–465. https://doi.org/10.1038/nn.4503

Heil, M., Edlinger, M., Biedermann, F., Schurr, T., & Hofer, A. (2025). Changes in psychopathology and peripheral inflammation in schizophrenia patients initiating treatment with second-generation antipsychotics: A post-hoc analysis. Frontiers in Psychiatry, 16, 1644428. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2025.1644428

Mariotti, A. (2015). The effects of chronic stress on health: New insights into the molecular mechanisms of brain-body communication. Future Science OA, 1(3), FSO23. https://doi.org/10.4155/fso.15.21

Richer, M.-J., Grenier, S., Lupien, S., & Plusquellec, P. (2025). Increasing stress resilience in older adults through a 6-week prevention program: Effects on coping strategies, anxiety symptoms, and cortisol levels. Frontiers in Psychology, 15, 1499609. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2024.1499609

Tio, E. S., et al. (2024). Evidence for the biopsychosocial model of suicide: A transdisciplinary and multi-level investigation. Frontiers in Psychiatry, 14, 1294666. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2023.1294666

Tripathi, A., Das, A., & Kar, S. K. (2019). Biopsychosocial model in contemporary psychiatry: Current validity and future prospects. Indian Journal of Psychological Medicine, 41(6), 582–588. https://doi.org/10.4103/ijpm.ijpm_309_18

van Zuiden, M., et al. (2025). Biological mechanisms underlying adverse mental health outcomes after trauma: A systematic review. European Journal of Psychotraumatology, 16, 2415328. https://doi.org/10.3402/ejpt.v16.2415328

 

Lékařská psychologie a psychopatologie IV.

Téma: Příprava dizertační práce

Doporučený ročník: 4. ročník
Typ studijního předmětu: povinný
Rozsah studijního předmětu: dle potřeby
Formy výuky studijního předmětu: individuální konzultace

Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet

Stručná anotace předmětu: Individuální konzultace se školiteli a eventuálně dalšími odborníky, prezentace výsledků na odborných setkáních, příprava a realizace publikací.

Čtvrtý ročník je zaměřen na finalizaci disertační práce. Student integruje všechny výsledky, doplňuje metodické a interpretační části, zpracovává souhrnnou diskusi a závěry práce a provádí finální kontrolu konzistence textu. Součástí je také příprava dat a výsledků do podoby vhodné pro vložení do finálního rukopisu určeného k obhajobě. Výsledkem tohoto období je kompletní, metodologicky uzavřená a formálně připravená disertační práce.

Podmínky zakončení předmětu:

Obhájení disertační práce.

Literatura ke studiu

Odborná literatura:

Povinná:

• Dancey, Ch. : Statistics without maths for psychology, Pearson, 2017
• Ferjenčik, J.: Úvod do metodologie psychologického výzkumu, Praha, Portál, 2000
• Raboch et al.: DSM-5. Praha, Hogrefe Testcentrum, 2015
• Raboch, J., Pavlovský, P. a kol.: Psychiatrie, Praha, Karolinum, 2012
• Vymětal, J.: Lékařská psychologie, Praha, Portál, 2004

Doporučená:

• Baylé, F.: How to get Published. Servier, Remedia Medical Education 2006
• Bob, P.: Brain, Mind and Consciousness: Advances in Neuroscience Research. London, Springer, 2011
• Bob, P., Konicarova, J.: ADHD, Stress, and Develoment. Springer, 2018
• Fisher, S., Škoda, J.: Sociální patologie: Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. Praha, Grada, 2014
• Fišar, Z. a kol.: Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie, Praha, Grada, 2009
• Hales, R. E., Yudofsky, S. C., Gabbard, G. O.: The American Psychiatric Publishing Textbook of Psychiatry, Fifth Edition, Arlington, American Psychiatric Publishing, 2008
• Hendl, J.: Přehled statistických metod zpracování dat. Praha, Portál, 2004
• Hosák, L. a kol. : Psychiatrie a pedopsychiatrie. 1. vyd., Praha, Karolinum 2015
• Kratochvíl, S.: Základy psychoterapie, Praha Portál, 1997
• Miovský, M.: Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Praha, Grada, 2006
• Nevšímalová, S., Šonka K., eds. : Poruchy spánku a bdění. 3. vydání. Praha, Galén, 2020
• Papežová, H.: Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání: interdisciplinární a transdiagnostický pohled. Praha, Mladá fronta, 2018.
• Papežová, H., Naléhavé stavy v psychiatrii.,Praha, Maxdorf, 2014.
• Porcelli, P., Sonino, N.: Psychological Factors affecting Medical Conditions. Basel, Freiburg, Paris, Karger, 2007
• Ptáček, R., Bartůněk P. : Etika a komunikace v medicíně, Praha, Grada , 2011
• Ptáček, R., Raboch, J.: Určení rozsahu souboru a power analýza. Čes. a slov. Psychiatr, 2010 1(106), 33-41
• Raboch, J. a kol. : Duševní zdraví a životní styl, Psychiatrie životním stylem, Praha, Mladá Fronta, 2020
• Růžička, L. a kol. : Neurologie,Praha, Triton, 2019
• Sajatovic, M., Ramirez, L. F.: Rating Scales in Mental Health, Hudson, Lexi-Comp, 2006
• Smékal, V.: Psychologie duchovního života. Cesta, 2017
• Svoboda, M.: Psychologická diagnostika dospělých, Praha, Portál, 2005
• Uhrová, Roth, : Neuropsychiatrie,Praha, Maxdorf, 2020
• Zvára, K.: Biostatistika, Praha, Karolinum, 2004