1. lékařská fakulta Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN
zfisar 26.09.2013

Charakteristika, cíle a podmínky studijního programu

Charakteristika studijního programu


Doktorský studijní program „Lékařská psychologie a psychopatologie“ se zabývá základním i aplikovaným výzkumem v oblasti biopsychosociálních vztahů. Navrhované studium otevírá možnosti interdisciplinárního doktorského vzdělání nejen absolventům lékařských fakult, ale i absolventům jednooborového studia psychologie na filozofických fakultách a také některým absolventům příbuzných oborů.

Obor navazuje na bohatou tradici výuky psychologicko-psychiatrických věd na 1. lékařské fakultě. Výuka psychiatrie zde byla zahájena v němčině v roce 1841 a v češtině v r. 1886. První habilitace v psychiatrii v Rakousku-Uhersku se odehrála právě zde (doc. Riedel). Jako první v Českých zemích zde byla v r. 1911 zřízena psychologická experimentální laboratoř a v témže roce započala výuka lékařské psychologie (prof. Mihajlo Rostohar). Specializované oddělení terapie závislostí („Apolinář“), jež bylo institucializováno v r. 1947, na tuto oblast byla zaměřena bohatá publikační činnost prof. Vladimíra Vondráčka.

Zaměření na biopsychosociální paradigma současné moderní medicíny (obohaceném o ekologickou, enviromentální dimenzi) z hlediska jeho teoretických východisek reflektuje stávající stav poznání dosaženého v moderní vědě dosažené ve stávajících rozvinutých společnostech.

Teoretickými východisky jsou poznatkové systémy teoretických psychologických oborů (vývojová psychologie, psychologie osobnosti atd.). ale i oborů aplikovaných, zejména klinické i lékařské psychologie. Psychiatrie a behaviorální vědy pak představují souhrn vědeckých disciplín, které se zabývají porozuměním lidské psychice i chování. Jedná se o přístupy nejen psychologické, ale i genetické, biochemické či fyziologické a jejich vzájemné ovlivňování. Důležitá je možnost využití těchto nejmodernějších poznatků v péči o duševně i tělesně nemocné.

 

 

 

Profil absolventa studijního programu


 

Absolvent oboru bude schopen pracovat s odbornou cizojazyčnou literaturou, samostatně připravit a realizovat výzkumný projekt (včetně jeho finančního zabezpečení), tj. získávat, vyhodnocovat a statisticky zpracovávat získaná data s přihlédnutím především k interdisciplinárnímu zaměření a kombinovat přitom jak kvantitativní, tak kvalitativní přístup. Konkrétně se např. uplatní ve výzkumu souhry vlivů v rámci biopsychosociálního (a ekologického – enviromentálního) paradigmatu medicíny, ve výzkumu vztahu mezi pacientem a zdravotníkem, při zkoumání průběhu a výsledku psychoterapeutického procesu, při evaluace léčebných a rehabilitačních programů, při zkoumání psychosomatických a somatopsychických souvislostí, ve výzkumu péče o chronicky a terminálně nemocné. V oblasti lékařské psychologie jde zejména o výzkumné projekty, v nichž jsou empirická data získávána pomocí specifických psychologických a psychologicko-psychiatrických postupů (např. škálováním, testováním či klinickými metodami) a dílem z pomocných laboratorních prostředků. Dále absolventi zvládají i některé metody společenských věd (např. používaných v sociologii či kulturní antropologii) včetně vědecky kritické argumentace a diskursivního postupu. V oblasti behaviorálních věd se jedná zvláště o výzkum souvislostí psychosociálních a ekologických faktorů s biologickými dispozicemi včetně využití moderních pomocných diagnostických metod. Vysoký důraz je při studiu kladen na schopnost připravit a reálně publikovat kvalitní výsledky vědecké práce a to jak v domácích tak v prestižních zahraničních časopisech a připravit tak studenty co nejlépe na další vědeckou dráhu.

 

 

 

Vstupní požadavky


 

Podmínkou přijetí je ukončené vysokoškolské vzdělání doktorského i magisterského typu především psychologie či ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského typu na lékařské fakultě, případně jiné vysoké škole V rámci přijímací zkoušky budou u uchazečů o studium prověřeny znalosti, a to diferencovaným způsobem. Přírodovědně vzdělaní uchazeči musí prokázat hlubší vědomosti ze základních teoretických psychologických oborů a z klinické psychologie. Naopak absolventi oborů humanitního typu musí prokázat hlubší vědomosti z oblasti psychopatologie, neuroanatomie, biochemie a fyziologie se zaměřením na CNS. Žadatel musí prezentovat teze výzkumného projektu, který povede k vytvoření disertační práce. Orientačně budou prověřeny jazykové znalosti (angličtina, případně jiný cizí jazyk).

 

 

 

Studijní předměty/tematické okruhy


 

Obsahem výuky v jednotlivých ročnících budou zejména tyto tématické okruhy

 

  1. Základy výzkumu v oblasti psychologických behaviorálních věd
  2. Lékařská psychologie a psychopatologie
  3. Biopsychosociální přístupy ve zdraví a nemoci

 

Obsah výuky je realizován prostřednictvím těchto studijních úkolů:

 

  1. Složení jedné ročníkové zkoušky spočívající v obhajobě vlastní písemné přehledové práce dokládající přehled a zájem uchazeče o zvolenou specializaci doplněné výkladem základních metod používaných ve vědecké práci.
  2. Získání dvou zápočtů ve 2. a 3. ročníku studia.
  3. Zkouška z angličtiny.

 

Další obsah výuky je specifický vzhledem ke specializaci uchazeče a je konkretizován v individuálním studijním plánu. 

 

 

 

Kritéria pro obhajobu


 

  1. Složení jedné ročníkové zkoušky spočívající v obhajobě vlastní písemné přehledové práce dokládající přehled a zájem uchazeče o zvolenou specializaci doplněné výkladem základních metod používaných ve vědecké práci. 
  2. Získání dvou zápočtů ve 2. a 3. ročníku studia
  3. Složení státní závěrečné zkoušky
  4. Prezentace výsledků výzkumného projektu na alespoň dvou postgraduálních konferencích pořádaných v rámci výuky nebo dvou jiných celostátních nebo mezinárodních konferencích.
  5. Minimálně dvě publikace k tématu disertace v časopisech s impact factorem (alespoň jedenkrát jako první autor).

 






 

počet zobrazení: 5915 poslední aktualizace: schamb, 26.09.2013
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.